na Blog.cz

Tento film jsem viděla teprve minulý týden a byl to jeden z těch filmů, na který jsem se tenhle rok velmi těšila (vedle Sherlocka, Iron Lady, etc.). Dlouho jsem přemýšlela, zda se mi to líbilo či ne. Nakonec jsem dospěla k názoru, že ano a ačkoliv většina lidí, s kterými se mi naskytla možnost o tomhle filmu diskutovat, to považuje za velice nudný příběh. Herecké výkony, šaty, doba, prostředí.. líbilo se mi to, moc

Pohádka od Bena, do want? Na dobrou noc. Spěte sladce! Zavřete oči, odcházím..

(still Sherlocked)

Další šaty, po kterých bezmezně toužím, ale budu si muset ještě moc dobře promyslet, zda do nich investovat. Jsou sice od Miss Patiny, ale ta už je bohužel ve svém online obchůdku neprodává.. ale mají je na ModCloth a kdo ví, jak dlouho tam budou. Avšak přece jen - 99$ je 99$. (ikdyž mám pocit, že anglické tea dresses jsou must have item)

I.

Each afternoon you take the time to sit and relax with a hot cup of tea and two sweet scones, enjoying a calm corner of a typically tumultuous day. Smoothing the sweet lace collar of your dainty floral dress from Miss Patina, you settle in to your favorite chair and sip the soothing mixture.

Já se osobně na tenhle film moc těším, vlastně mám dojem, že premiéra v Británii snad už i byla, ale já si čas najdu pravděpodobně až za dlouho. But still - I can't wait. Netuším, jestli vás zrovna toto téma zajímá, ale jestli máte nějaký názor na Margaret Thatcher(ovou), tak ho napiště do komentrářů - ráda si jej přečtu. n_n

Something I can't wait for.

Protože jsem na to dělala referát do angličtiny, protože Temi kreslí secesní múzy a protože můj červený Mucha diář na rok 2012 je geniální, geniálnější než ten z minulého roku. Enjoy!

A napiště mi do komentáře, jaký na to máte názor a i na celou secesi.

Gustav Klimt, 1908
Öl auf Leinwand, 180 cm × 180 cm
Österreichische Galerie Belvedere

Dnes bych vám ráda představila jednu ze svých oblíbených fotografek a také člověka, jehož styl oblékání mě velmi inspiruje a mám ho moc ráda.

Jmenuje se Elle Ribera, je ji 20 let a je studentkou forografování z New Yorku. Objevila jsem ji na lookbooku asi před rokem a vždycky se mi hrozně líbily její fotky. Teď jsem ale začala sledovat i její blog s fotkami (kromě jejího tumblru a lookbooku) a ačkoliv tam moc často nepřispívá, její ty fotky stojí za to. Tedy alespoň dle mého. Určitě její stránky navštivte, doufám, že se vám fotky budou líbit!

a její lookbook naleznete zde. n_n

Může se Vám zdát, že zapomínám na svůj milovaný Londýn i na svou milovanou Budapešť, ale není to tak. Nezapomínám ani na Mnichov a ani na Liverpool, který popravdě řečeno není tak úžasné město. Beatles jsou jedna věc, samotné město pak druhá. Do všech zmíněných měst se chci ještě dlouho vracet (minimálně do dvou se ještě dlouho vracet budu, tedy do Budapeště na 100%, Londýn nevím).

Ale nyní chci Paříž. Už. Teď. Rychle!

Nebo možná jen potřebuji někam odjet, někam pryč od všech a od všeho. Dřív jsem touhle dobou byla v Keni nebo na Kubě a ne, nechci být nevděčná a nadávat, že teď tu sedím urpostřed Evropy a zrovna mám pocit, že je všechno na nic, jen.. je toho asi teď moc. Za týden už snad bude líp. Musí být.

Doufám, že Paříž na jaře mi opravdu vyjde, doufejte prosím se mnou, jinak se snad sesypu.

Dlouho nic nepřibylo, že?

Však nějak není čas a ještě dlouho nebude. Dnes jsem například trávila 7 hodin ve škole nad angličtinou. Připravuji se na CEA. Tedy vlastně připravená už asi jsem, ale na březnový termín se rozhodně necítím. Ale v sobotu ve škole? Come on? Ještě když jsem víkend měla strávit učením, učením a učením? Zítřek bude zlý, a jestli následující týden přežiju ve zdraví a mé známky budou takové, jaké chci aby byly, tak si příští víkned koupím nové šaty, oh ano!

Ukážu vám které. Už dlouho se mi líbí a mám s nima vymyšlených i pár modelů, ale stále jsem se ještě neodhodlala koupit je. Co myslíte vy? Od Miss Patiny už jedny šaty mám a ačkoliv je nenosím tak často, jsou to jedny z mých oblíbených. Miss Patina je vlastně asi návyková, eh.

Napsat tenhle článek mi dělalo docela problémy, stále ještě tak trochu myslím anglicky. Hlavně i kvůli tomu, že jsem cestou domů v metru četla Alenku (v angličtině).

Nakonec si však možná koupím něco jiného, ale rozhodně cítím potřebu něčím se obdarovat..

Dnes se dívám na tento francouzský film. Jmenuje se Les Choristes nebo The Chorus nebo Slavíci v kleci. Jak chcete. Mám tenhle film opravdu ráda, ikdyž je to trochu klišé. Ale ne, je to krásné. A právě z tohoto filmu pochází pár mých oblíbených skladeb, jako například ta, která hraje v traileru (Vois Sur Ton Chemin) nebo La Nuit. Pokud máte čas, tak se na tento film podívejte, nejlépe francouzsky s anglickými či českými titulky. Stojí to za to. n_n

A hraje v něm Jean-Baptiste Maunier!

Slavný dirigent Pierre Morhange se vrací do Francie na matčin pohřeb. Setkává se tu s dávným spolužákem Pépinotem, který mu řekne, že také jejich učitel hudby už zemřel. Učitelův deník vrací Pierra do starých časů: píše se rok 1949 a talentovaný Clément Mathieu přijímá místo v internátní chlapecké škole, jejíž chovanci - divocí, problematičtí chlapci, často sirotci - rozhodně nejsou studenty ochotnými pronikat pod jeho vedením do křehkých tajemství hudby. Tyranský ředitel školy Racin se domnívá, že na žáky platí jen přísnost. Clément se však rozhodne, že vsadí na metody, které jsou blízké jeho srdci. Oříškem se pro něj stává právě Pierre Morhange, chlapec s ďábelskou povahou, ale andělskou tváří - a nádherným hlasem. Ten stojí v samém středu učitelova boje o duše ztracených chlapců a krásu světa. Mathieu začíná prostřednictvím magického světa hudby měnit životy svých svěřenců navždy. (csfd.cz)

Posledně jsem k notebooku usedala s naprostým chaosem v hlavě, avšak s nutkavou potřebou něco napsat. Dnes píšu možná spíše z nudy, než-li s nějakou hlubší myšlenkou.

Takže mě napadlo zeptat se stejně jako Temi, proč sem vlastně chodíte?

Těším se na vaše odpovědi. :)