Únor 2017

things that shaped me as a person

20. února 2017 v 19:43 | Haily |  Zamyšlení
Je nespočet věcí, které ovlivňují to, kým se jednou staneme, co z nás jednou vyroste a ačkoliv se z ná nikdo nestal ovocem do Jogobelly (prosím, že nejsem jediná, kdo si tuhle reklamu pamatuje), určitě si všichni dokážeme vybavit různé mezníky v našem životě, které přispěly k našemu dnešnímu já. Věřím, že se člověk rodí jako tabula rasa, věřím, že jsme determinování společností, naším rodinným zázemím, médii i školou, ale také věřím, že navzdory tomu všemu, jsou věci, které si svobodně vybíráme - vybíráme si své vzory, své zájmy, své oblíbené činnosti. Každý jsme svého štěstí strůjcem.

Do dnešního článku chci sepsat věci, bez kterých bych dnes nebyla taková, jaká jsem. Vím, že je to trochu páté přes deváté, ale však i naše životy jsou tak trochu chaotické, ne?

ŠKOLA
Když opominu rodiče, škola je jedna z prvních věcí, která nás ovlivní. Skvělý vyučující v nás dokáže vyvolat touhu daný předmět studovat a milovat, pokud nám naopak něco nejde a není zde žádná ochota nám pomoci, či jsme dokonce trestáni, můžeme daný obor nesnášet do konce svého života (to je myslím příběh většiny lidí s matematikou). Kromě toho si ale myslím, že nás škola ovlivní ještě tak tisíce jinými způsoby - např. míra ctižádosti, ambice, touha po poznání, schopnost řešit problémy, jednání s lidmi, chování v kolektivu, atd.

Mým obdobím renesance byl gympl. Základní škola nebyla žádným peklem, ale šťastná jsem tam také nebyla - můžu však poděkovat za obrovský důraz na anglický jazyk, ze kterého dodnes čerpám. Myslím, že nebýt tak intenzivní angličtiny na základce, tak dnes rozhodně žádné certifikáty nemám a rozhodně si nekupuju literaturu v angličtině. Když ale přejdu ke gymnáziu, je toho tolik!

Díky gymnáziu miluju dějepis, miluju ho nadevše a velmi neskromně si dovolím říct, že jsem v něm vážně dobrá. Dějepis je pro mě hrozně důležitý, stojím si za tím, že bez znalosti dějin nemáme šanci pochopit dnešní dobu, dnešní politiku. Nesoudím nikoho, koho dějepis nezajímá, ale nikomu ještě neuškodilo znát trochu těch základů. Díky této vášni jsem poznala nespočet lidských příběhů a objevila jsem ještě víc inspirujících osobností. Většina mých oblíbených citátů patří velkým osobnostem dějin.

Samozřejmě musím přiznat, že jsem na školu měla asi i hrozné štěstí. Ve třídě se sešlo plno fajn lidí, měli jsme štěstí na ty dobré profesory a celkově u nás panovala přátelská, avšak vždy ambiciózní atmosféra. Pamatuju si, že téměř každý byl na něco dobrý a velká většina z nás neopovrhovala pomáháním si. Cením si toho, že naši profesoři dokázali pochopit, že ne každý z nás bude chemik nebo archeolog a že každému oboru dokázali poskytnout něco navíc - ať už výběr specializovaných seminářů, napsání SOČky nebo návštěvy různých institucí. Škola mě naučila jít si za svým, naučila mě dělat maximum v tom, v čem jsem dobrá a že některé věci musím udělat, ačkoliv mi moc nejdou a nebaví mě. Škola mě naučila být tolerantní k lidem, smířit se s tím, že jsme každý jiný, máme jiné zájmy a jdou nám jiné věci. Škola mě naučila pomáhat lidem a respektovat je. Škola mě naučila, že se slušností člověk dojde opravdu daleko.

SUBKULTURY
Kdybych nezačala chronologicky školou, tak by tato část možná mohla být jako úplně první. Víte, dnes je až skoro trapný milovat anime a všechno s ním spojené, ale kdybych tento celý svět někdy na druhým stupni základní školy neobjevila, tak jsem úplně jiný člověk. Když jsem objevila anime, otevřely se mi dveře k lidem s podobnými zájmy, z nichž mnozí měli pocit, že v běžném každodenním životě nezapadají. Ačkoliv tohle můj problém nikdy nebyl, je nesporné, že mi tenkrát tahle celá komunita dala obrovskou dávku tolerance a porozumění. Nikdy předtím jsem nepřemýšlela o homosexualitě nebo o transgender osobách a vím, že mnozí namítnou, že to beztak někdo určitě dělá pro pozornost, já jsem ale ráda, že jsem některé takové lidi poznala a přiblížila si tuto problematiku. Kromě toho je to ale i tolerance k experimentům a hledání se - je mi úplně jedno, jak se kdo obléká a jakou má barvu vlasů, kolik má piercingů - není to moje věc a vím, že pro někoho je to sebevyjádření, pro jiné je to jen fáze, kterou si musí projít.

Kromě toho mě láska k Japonsku tenkrát donutila i víc kreslit, a ačkoliv dnes už kreslím jinak, myslím, že to bylo obrovské plus. Ani nemluvím o pilování angličtiny při čtení titulků u pouze japonsky mluvících anime.

KNIHY
Ach ano, knihy, úžasné příběhy, které si samy hledáme a je jen na nás, tak je pochopíme a co si z nich odneseme. Naprosto jasnou položkou tu musí být samozřejmě Harry Potter - umíte si představit, že jsme poslední generace, která s Harrym opravdu vyrůstala? Myslíte, že by nás to ovlivnilo tolik, kdybychom to četli všechno naráz, ať už jako děti či dospělí? Je to jen sága několika knih, přesto na ní stojí půlka mých hodnot. Také jsou to knihy, ke kterým se vracím, zejména když jsem v nepohodě. Dokud budu studovat, Hermiona bude vždycky mojí inspirací a pravděpodobně dokud budu žít, budu si vážit hodnot jako přátelství, odvaha, ale i vlastností jako je lstivost, trpělivost nebo ambice.

Když opustíme Harryho, jako dítě i jako teenagera mě provázelo životě nespočet hrdinů a hrdinek - nedá se říct, že by všechny tyhle příběhy přispěly k tomu, jaká dnes jsem, ale k několika z nich se stále vracím (podobně jako u Harryho), když potřebuji nějaký balzám na duši - to jsou třeba Deníky Princezny nebo Witch. Co mě naopak určitě ovlivnilo, a vezmu to rychle, je Anna Karenina a Pýcha a předsudek a s tím spojené nazírání na lásku - paradoxně ani v jednom případě nejde o milostný život hlavních postav, ale o tom někdy jindy (je to Kitty+Levin a Jane+Mr. Bingley). Také mě jako celý směr ovlivnil magický realismus.

FILMY/SERIÁLY
Kdo z nás se někdy neztotožnil s nějakou postavu? Kdo z nás nebyl nějaký čas posedlý nějakým povoláním (já tajnými agenty) nebo věcí, kterou viděl ve filmu? Kdo z nás nebyl inspirován stylem oblíkáním nějaké postavy? Ať už se jedná o pohádky nebo dokumentární filmy, jsem si jistá, že si střípky z nich neseme ještě teď. Namátkově vím, že na mě hrozně zapůsobil válečný film Katyń (2007) a Napola: Hitlerova Elita (2004) - nejsou to vůbec příjemné pohledy, ale bylo dobré je vidět. Samozřejmě pak pohádky a Disney - znáte to, have courage & be kind, jaké lepší motto si přát?

SOCIÁLNÍ SÍTĚ
V poslední řadě je to vlastně celkově internet a obrovská dostupnost informací. Hlavními zdroji jsou pro mě určitě YouTube a Tumblr (a dřív to byl na prvním místě blog!). Samozřejmě nevěřím všemu, co na internetu vidím, ale ten "myšlenkový underground", co vám internet dokáže poskytnout, mi pomohl ujasnit si plno věcí, zejména co se sexu a sexuality týče (a ne, tím nemyslím nálepky na úplně všechno a různé extrémy). Ať už anonymně nebo ne, je úžasné mít možnost přečíst si zkušenosti jiných lidí, ať už se týkají čehokoliv. Není na škodu adaptovat si různé životní styly nebo diskutovat o problémech s lidmi mimo vaší sociální bublinu, mimo vaší kulturu. Já jsem zaručeně #TeamInternet.

Nechci tímhle článkem říct, že všechno co dělám, je kvůli tomu, že jsem to někde odkoukala nebo mě k tomu někdo vychoval, to vůbec ne, ale je fajn si zavzpomínat na věci, které ovlivnily můj žebříček priorit, mé hodnoty a můj život. Mohla bych pokračovat ještě dál, od různých osobností, až po hudbu, ale omezila jsem to na ty stěžejní. Hlavně na mnoho věcí si už nemám šanci ani vzpomenout, přece jen to není jen jedna věc, jsou to střípky, které na sebe staví a časem se různě mění.

Myslíte si, že vás tyhle věci také ovlivnily? Popřípadě co a jak? :)

leden | ohlédnutí

1. února 2017 v 13:51 | Haily |  Deník
Ahoj všichni, vítám vás do prvního únorového dne! K únoru jsem měla vždycky tak zvláštní zvtah - není to měsíc, který bych vyloženě neměla ráda, hlavně protože je tak krátký, ale vždycky jsem ho považovala za překážku, která nás dělí od jara. Takový povinný zimní měsíc, co ještě musíme přetrpět. Poslední dobou mám ale únor spíše v duchu prázdnin, jelikož se mi téměř vždycky povede zvládnout zkoušky do konce ledna. A co víc může někdo chtít, než pár dní relax? Ale dost už o únoru, jaký byl vlastně leden?

Předsevzetí jsem si letos dala správně (!) o Novém roce (link & link), ale opravdu z nich plním zatím jen minimum, což se doufám teďka změní, když už mám to volno. Přinejmenším to tak plánuji. Ale že by se v lednu opravdu něco vzrušujícího dělo, to se říct nedá. Nad rámec zkouškového jsem objevila pár nových kaváren v Praze (z nich doporučuju kavránu/bar Cobra - skvělé všechno, Café Záhorský - skvělé ceny a limonády, kavárnu Místo - skvělá obsluha a káva) a vytřídila jsem všechny své studijní materiály. Co se mi třeba na mé škole hrozně líbí je, že na tomu určeném místě u knihovny můžeme nechávat vytištěné materiály a svázané otázky (nebo zákony, které budou novelizovány a ročníku pod vámi to nemá cenu prodávat). Přijde mi to fajn, protože mám vždycky přemíru papírů a je mi líto je vyhazovat (ačkoliv odpad třídím). Takhle poslouží více než jen jednomu člověku a já z toho mám dobrý pocit.

odstíny NYX - Stockholm, Abu Dhabi, odstín Colourpop - Mama

Po každém zkouškovém si plánuji, jak si něco hezkého koupím, primárně něco na sebe nebo dražší kosmetiku, ale zatím k tomu nikdy nedošlo. To neznamená, že bych konec zkoušek nijak neslavila, nějaká ta kávička nebo drink se vždycky vejdou! Letos jsem se však velmi tvrdohlavně rozhodla, že si něco prostě musím nadělit. Výběr nakonec padl na dlouholetý favorit - paletku od The Balm - Nude (verze Tude), která bojovala o prvenství s paletkou Urban Decay - Naked 3. Jestli vás kosmetika nezajímá, tak zde je možnost přestat číst. Obě to jsou paletky o 12 krásnýh odstínech, nakonec však vyhrála The Balm, protože si myslím, že je víc vhodná na vytvoření různých looků na každodenní nošení. A to nic proti UB, ale Naked 3 se mi z celé řady líbí jako jediná a nakonec mi i tak přišla moc jednotvárná. Také jsem našla skvělé podpatky v F&F v neuvěřitelné slevě.


Zůstanu-li ještě u kosmetiky, tak letos (ale i koncem minulého roku), jsem naprosto propadla tekutým, zejména matným, rtěnkám. Značka NYX u mě boduje na plné čáře, k Vánocům jsem dostala jeden skvělý kousek od Colourpop a poslední dobou hodně pokukuju po Kylie Cosmetics nebo produktech Dity von Teese. U těch si ale nejsem jistá, zda neplatíme jen za jméno.


Za leden jsem také prošla neskutečným množstvím svíček - toto počasí si o to přímo říká. Ve svém zápisníku jsem si začala vést seznam míst, kam se chci jít podívat, a také hlavně seznam knížek a filmů, které na mě čekají. V poslední řadě se mi na úplně poslední lednovou noc vrátila múza, takže můžu říct, že konečně zase kreslím!

A jaký byl váš leden? :)