Červen 2014

o studiu

17. června 2014 v 22:43 | Haily |  Deník
Často teď přemýšlím nad budoucností. Je mi skoro dvacet a jsem přijata na školu, o které mluvím více než deset let. Ačkoliv si nejsem úplně jistá, jestli je to ta správná volba, třeba tím právníkem nakonec i budu. Vždycky můžu přestat. Jelikož mne však nenapadá nic lepšího, co bych momentálně mohla dělat, nechám plynout čas a svůj osud s ním. Není to vždycky špatně.

Jestli jsem se v životě zatím něco naučila? Jestli mi středoškolské studium něco dalo? Je toho hodne, je toho moc.. a můžu se jen s lítostí dívat na všechny ty ztracené duše, co propluly svými středními školami naprosto neposkvrněni nějakými životními lekcemi, zkušenostmi a i několika fackami od reality. Pokud jsem si něco opravdu vzala k srdci, uvedla bych to, že musíte makat. Ne pro profesory, ne pro rodiče, ale pro sebe. Ale stejně tak nesmíte zapomenout na to, že nejde o život. Tuhle větu bych ale nejraději úplně smazala, protože se pak z lidí stanou lehkovážní snílci, co po maturitě zjistí, že se dostali jen na tu XY školu na průměr, kam vlastně ani nechtějí. Nebo co hůř, nedostali nikam. A to nejsou hloupí lidé, vůebc ne.

Neumím to úplně přesně vyjádřit, ale řeknu to takhle - musíte najít harmonii a musíte vidět cíl. Nemůžete se trestat za to, že vám nejde předmět, který vás nebaví a nechcete ho studovat. Na druhou stranu je ale studium nastavené tak, aby ho zvládl průměrný student. Možná mám staromódní názory, ale ani ta fyzika na gymnáziu mi nepřišla nezvladatelná.

Jsem zvědavá na budoucnost. Na to, co přinese vysoká škola. Jak moc to bude jiné. Přijde mi, jako kdybych ukončením gymnázia přišla o jednu obrovskou jistotu v životě.