cestování časem?

26. března 2014 v 11:50 | Haily |  Zamyšlení
Už je to pomalu šest let, co tento blog existuje a mě konečně zaujalo téma týdne natolik, abych se odhodlala napsat článek. Nechápejte mě špatně, nemám na mysli to, že by ta další témata byla špatná, pouze jsem k nim neměla nikdy co říct. Téma posledního březnového týdne je Cestování časem, navíc je to poslední týden se zimním časem, o důvod víc něco napsat.

Určitě již mnozí z nás byli tázáni, kam by se vydali, kdyby vlastnili stroj času, není to tak? Sama jsem odpovídala mnohými způsoby, ale mohu jednoznačně prohlásit, že jsem nikdy neodpověděla (a nikdy neodpovím) budoucností. Budoucnost je něco neznámého a nevyzpytatelného, něco, co je zábavné si plánovat, něco s nejasným koncem. Vážně se chceme připravit o ten průběh? O tu cestu? A bylo by vůbec možné budoucnost vidět? Myslím tím to, že budoucnost je relativní. Přítomnost vytváří budoucnost, a pokud se někdo v naší přítomnosti přece jenom rozhodne jinak, což se klidně může stát, budoucnost se změní. Budoucnost není pevně daná jako minulost, budoucnost nejsou dějiny.

Nechtěla bych vidět, co přijde, však není ani jisté, že to tak doopravdy bude. Zatímco výlet do budoucnosti považuji za něco naprosto zbytečného a možná i děsivého, minulost mi připadá opravdu jen a pouze jako výlet. Výlet s určitými pravidly.

Do karet mi hraje fakt, že jsem nedávno viděla film About Time (Lásky čas), který vypráví o cestování časem, přesněji řečeno o vracení se v čase. Hlavní hrdina se však může vracet jen v rámci svých vlastních prožitých zážitků. Jak říká jedna z postav "Nemohu se vrátit v čase a zabít například Hitlera, jelikož jsem ho nikdy nepotkal." Tohle je myslím rozhodně zajímavé. Avšak jak říká i poslání tohoto filmu, svůj život bychom měli žít tak, abychom se nemuseli vracet. Tak, abychom ocenili všechny drobnosti života a tak, abychom se smířili s tím, že ne všechny dny jsou krásné.

Tímto bychom tedy vyškrtla tuto možnost. Možnost vracet se jen ve svém životě. Výletem do minulosti tedy opravdu myslím jen výlet. Na chvíli se podíváte někam jinam, na cizí místo. Prozkoumáte možnosti, získáte nové vědomosti, zkušenosti. Jste jen bezvýznamným návštěvníkem, pozorovatelem. Pokud by cestování do minulosti šlo zařídit tak, aby se člověk nemohl stát velkým hybatelem dějin, myslím, že by to bylo správné. Jistě se událo mnoho věcí, které bychom nejraději změnili. Věci, které by společnost nejraději úplně vymazala. Ale myslíte si, že by to bylo správné?

Chybami se člověk učí a dopřát člověku ten luxus, aby si připadal neomylný, aby mohl každou svou chybu změnit, by vedlo ke katastrofě.

A kam bych se podívala já? Je toho tolik! Viktoriánská Anglie, Londýn v 60. letech 20. století, secesní Vídeň a kterákoliv země Západního bloku v 50. letech 20. století. Co vy? n_n
 


Komentáře

1 Tea Tea | Web | 26. března 2014 v 12:11 | Reagovat

Taky bych do budoucnosti rozhodně nechtěla, budoucnost si naplánovat nemůžeme, budoucnost nás překvapí nečekanými událostmi a zážitky, které budou krásné a nebo ne moc pěkné, ale bude záležet na nás, jak se s nimi vyrovnáme :)
Ráda bych tu sepsala kam vše bych se podívala a vrátila, ale to si nechám na dnešní článek :) Ale mým snem je podívat se do Ameriky, takže rozhodně výlet do Ameriky na natáčení TVD, nebo na nějaký super úžasný koncert bych uskutečnila :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama