Únor 2014

o přátelství

27. února 2014 v 22:26 | Haily |  Deník
Existuje přátelství na celý život? Mezi lidmi, co nejsou v žádném příbuzenském vztahu či nebydlí celý život ve vzájemném sousedství? Co si o tom myslíte? Právě prožívám svém největší skeptické období v ohledu přátelství.

Nemůžu si stěžovat, mám jednu skvělou spolužačku, která je v jednom i mojí největší školní oporou a přítelkyní; můj přítel je můj nejlepší kamarád a ve svém úzkém rodinném kruhu snad vždycky najdu podporu. To já vím. Ale myslíte někdy na to, kam všichni ti lidé mizí? Lidé, se kterými jste se měli tolik co říct. Všichni ti, kterým jste denně psali a pak také ti, se kterými jste toho tolik zažili.

Pamatuji si na svojí nejlepší kamarádku z baletu, která mne doprovázela životem přibližně 10 let, a nyní? Ani nevím, zda ještě bydlí na tom stejném místě. Jak se má její matka, kterou bych dnes oslovovala paní, ačkoliv jsem jí říkala teto. Nebo moje nejlepší kamarádka ze školky, která se mnou chodí na stejnou školu, ale sotva se pozdravíme?

Snažím se, opravdu moc se snažím, zůstat se všemi v kontaktu. Určitě však znáte ten pocit, že konverzace vázne, bavíte se o obecných tématech a vás přepadává pocit, že druhé straně jste jen na obtíž. Možná se nesnažíme dostatečně, nikdo z nás.

Nakonec jen přidám jedno odůvodnění, které naprosto nenávidím. ČAS. Ale jděte, čas má ten, kdo si ho udělá. V únoru jsem napsala 2 seminární práce o 37 normostranách, přečetla 6 knížek a psala už jedny přijímací zkoušky - mnohdy jsem byla unavená, nemocná i rozladěná, a zcela jednoznačně NE, neměla jsem pocit, že mě to omlouvá.

Pokud máte někoho, komu jste dlouho nenapasli, učiňte tak.

PS: Ale víte, co je absolutně nějhorší? Když své staré přátelé vyměníte za ty nové, zajímavější. Jestli jsem si něco kdy zapřísáhla, že nebudu dělat, tak je to tohle.