Březen 2013

téměř dubnové Vánoce

31. března 2013 v 19:34 | Haily |  Deník
Nejdražší čtenáři,

rozhodla jsem se napsat článek Vám i sobě. Vám, protože možná pochopíte, možná také ne, ale na tom nesejde, protože možná Vás doopravdy baví číst, co se v mém životě děje, a pokud ano, těší mě to. Sobě, protože jsem si jistá, že já pochopím, až budu někdy číst, někdy příště.

Venku se právě stmívá a já sotva vidím na klávesnici svého notebooku (bohužel není podsvícená, jediné mínus mého miláčka), zapálila jsem několik svíček, přesněji řečeno dvě - vanilkovou a čokoládovou. Sedím na pečlivě složené peřině s květinovým povlečením, vedle sebe mám knihu Tak trochu úžasní, kterou se chystám zanedlouho začít číst. Poslouchám Vánoční koledy. Speciálně Cold December a Christmas (Baby please come home), na které jsem narazila poté, co jsme se s Princem podívali na The Perks of Being a Wallflower, a já již sama nevím pokolikáté jsem to vlastně viděla. Možná je to jen momentální posedlost, kterou možná nechápe ani ten, kdo knihu četl, ale koho to nakonec zajímá? Možná nikoho.

Co chci říct je to, že zítra už je duben. A jak často se Vám stává, že si na přelomu března a dubna, obzvlášť po tak ošklivě chladném březnu, začnete přát, ať jsou zase Vánoce? Zimy už mám asi také dost, ale dnes to nemohu tvrdit tak úplně s jistotou, protože dnes mi nevadí huňaté ponožky s našitým měsíčkem ani vytahaný teplý svetr. Možná je to tím, že je tma a chladno, ale já přesto mám v srdci ten teplý pocit, který mi tolik připomíná Vánoce. Takový klidný pěkný pocit, který Vás nutí do jemného úsměvu.

Doufám, že si na tento pocit zase vzpomenu, až za pár měsíců bude panovat Vánoční šílenství.

slibuji si

24. března 2013 v 20:04 | Haily |  Deník
Už je to příšerně dlouhá doba, co jsem měla tablet naposledy na stole. Nebo co jsem naposledy nanášela barvy na akvarelový papír či použila svoje předražené copicy. Co když jsem už zapomněla kreslit? Je to možné? Kdo ale vůbec ví, kdy si tuto otázku budu moct zodpovědět? Vždycky si slibuji, že až se doučím tuhle nebo tamtu látku, budu si kreslit. Ale nakonec si čtu. Nebo dělám jógu. Nebo se koukám po několikáté na všechny své oblíbené filmy nebo taky nedělám nic. Jak hrozné tohle je? Moc.

Přijdou Velikonoce a já se snažím učit všechno dopředu, protože chci jít plavat. Chci jít nakupovat. Chci jít na procházku. Chci jít běhat, chci kreslit, chci se naučit nové básně a chci si číst. Také chci trávit čas s přáteli a nějak se připravit na Animefest. A začít se víc věnovat letnímu tripu do Anglie. Škoda, že nemám auto, taková roadtrip letní Anglií by byl moc fajn. Také musím nějakým způsobem rozvrhnout svoje seminární práce, ačkoliv nejdřív bych měla vůbec vymyslet o čem psát. A sehnat literaturu. A vůbec, ještě není ani pořádné jaro a můj letní program se začíná plnit víc a víc.

Tolik mne toho čeká a já se necítím vůbec připravená. Ale snažím se nepanikařit. Doufám, že mi zítra nebo pozítří, nebo v nějaké dohledné době, přijde dopis a mé dny zaplní opět něco snového a kreativního. Není ale pravda, že se mám špatně, to si vůbec nemyslete. Například jsem začala sportovat, což je velmi nezvyklé a divné.

Hrozně moc bych chtěla někam odcestovat! Před rokem jsem na Velioknoce byla v Číně, často vzpomínám, jak moc nevšední a jiné to tam bylo, člověk si to mnohdy uvědomuje až když odjede. Ale vrátila bych se kdykoliv, ale nejdřív chci procestovat celý svět! Dokonce mám i cestovní deník! n_n


ten, kdo stojí v koutě

21. března 2013 v 17:45 | Haily |  Deník
Dnes ráno jsem začala číst The Perks of Being a Wallflower, které se nedávno záhadně objevilo u nás doma (mimochodem knihu koupila sestra). Četla jsem v autobuse, četla jsem v metru, ve škole, cestou domů a zkrátka kdekoliv a kdykoliv se mi naskytla možnost, což mohlo působit velmi divným dojmem na mé známé. Ale pravděpodobně jsou již zyklí. Před několika minutami jsem knihu dočetla a mám takový ten pocit, kdy dočtete dobrou knihu a na jednu stranu jste hrozně rádi, že všechno nějak dopadlo a že jste se s tímto příběhem mohli seznámit, ale na druhou stranu je vám líto, že kniha není delší, protože najednou máte takový podivní prázdný pocit.

Asi budu ještě dlouho přemýšlet, než vyslovím ucelený názor na Toho, kdo stojí v koutě, ale mé první pocity jsou rozhodně velmi pozitivní. Už si jen chystám sehnat film se svojí oblíbenou Emmou Watson. n.n

Zaujala mě ale jedna pasáž, kdy Charlie přemýšlí o vhodné dívce pro svého staršího bratra. Popisuje ji jako svéráznou krásku, která nosí mnoho svetrů, je chytrá a pije kakao. To je tak skvělé, ne? Nejsem si jistá, zda nošení mnoha svetrů a pití kakaa má vyznít jako něco ne úplně normálního nebo běžného, ale stejně mi to bylo sympatické.

Též jsem si založila Goodreads, z čehož jsem naprosto nadšená, takže pokud chcete sledovat mé literární bloudění nebo se chcete podělit o své oblíbené knihy či se mnou chcete jen kamarádit, klikněte zde!

Mějte se krásně! ♥

zase na vlásku

15. března 2013 v 21:03 | Haily |  Deník
Po dlouhé době, to jest od úterý 12. března léta páně 2013 (ano, to zní divně), jsem se konečně dostala do školy, kdy se mi celý den podařilo vnímat jen tak na půl, protože jsem si všechny mozkové závity šetřila na písemku z byzantského a středověkého práva. Ta se mi doufám povedla, ale to, že jsem vůbec zaplnila papír je poloviční úspěch. Nicméně jsem si z knihovny půjčila Villona s úmyslem naučit se další malou část ze Závěti.

Každopádně, co jsem chtěla říct, bylo to, že jsem dnes donutila Prince podívat se na animovaný film Na vlásku (Tangled), který mimochodem zbožňuji, a opět mě velmi, velmi, velmi dojal a musím sem přidat jednu ze svých oblíbených písniček, co právě v tomto filmu zazní (pod perexem). Na vlásku se téměř, ale opravdu pouze teméř, podařilo sesadit Anastazii z pomyslného trůnu králů animovaných filmů.. ale to se přece jen asi nikdy ničemu nepovede. n_n

Mám pocit, že je pondělí, což není vůbec špatné vzhledem k tomu, že zítra přichází víkend. Ale ani kdyby pondělí doopravdy bylo, nezlobila bych se, jsem asi jedna z mála lidí, kteří pondělky rádi mají. A o víkendu mě čeká studie krevního oběhu, lákavé (doufám, že cítíte sarkasmus). Poté snad přijdou kreativní dny a já konečně něco nakreslím či napíšu. Chybí mi to.

PS: Jaktože lidé, co hrají Dobyvatele, nevědí kolik stojí známka do Evropy? Taková základní věc!

tyto gify jsou fajn, ne? n_n

baking

11. března 2013 v 21:18 | Haily |  Nástěnka
Mám tři oblíbené recepty, které dělám pořád. Patří mezi ně jahodovo-krémový dort, muffiny nebo cupcakes a jablečné košíčky se skořicí. Ale jelikož přichází jaro a s ním i rozmanité druhy ovoce, rozhodla jsem se vyzkoušet nějaké nové věci. Vlastně sama netuším, kdy se k tomu všemu dostanu, ale v hlavě mám milion nápadů. Hlavně chci vyzkoušet makronky, čokoládový dort s višněmi, ovocné řezy, limetkový cheesecake a mnoho, mnoho, ale dooprady mnoho dalších. ♥

Jinak, myslíte si, že je pečení dobrá kvalita člověka? Často nad tím polemizuji, jakou hodnotu to má v dnešní době.

Cupcakes

films I.

9. března 2013 v 19:21 | Haily |  Nástěnka
Jsou filmy, na které se dokáži dívat pořád a abych pravdu řekla, není jich málo. Mezi takové patří filmy s Audrey Hepburn, všechny díly Harryho Pottera a Star Wars, ale i kreslené pohádky, staré filmy a nebo dokumentární filmy. Dnes jsem se rozhodla sepsat ty, které v mé mysli patří do kategorie "na sobotu večer" nebo jako odpočinek po jakémkoliv náročném dni, kdy hledáte milý film, u kterého se zasmějete, ale není to nějaká praštěná komedie. Ani nevím, zda bych měla přidávat nějaký komentář, všechny mám moc ráda a recenze najdete lepší jinde. n_n

Une femme est une femme