Leden 2013

krátce o dešti (který nechce přestat)

30. ledna 2013 v 20:45 | Haily |  Deník
Je až smutné, jak déšť tak těžce padá k zemi, jeho kapkami profukuje lehkých vítr, pouliční lampy se lesknou v kalužích, kterými tu a tam projede nějaký automobil. Jen staré cinkátko z mého dětství je přivazáno k zábradlí terasy a smířeně si cinká. Pokaždé když vítr zvedne listí z trávy.

Déšť mi vždycky dával jistý pocit klidu a bezpečí. Iluzi zastavení času. Mám mnoho dešťových vzpomínek, mnoho obyčejných i exotických dešťových vzpomínek. Jistě nebude divné, když prvně zmíním Londýn. Pamatuji si, že v srpnu roku 2011 začalo u Toweru pršet tak moc, že se velké kapky zuřivě odrážely ze země a tvořily mokré fleky na mých šedivých pletených punčochách. Jindy zase pršel teplý letní déšť, který lákat procházkou po mokré trávě. V Shanghai pršelo zcela londýnským způsobem a já jsem byla rozlobená, protože mi vítr chtěl vzít deštník. Zato dnes bude pršet do noci a kapky nás ukolébají do klidného spánku.

A ráno snad ještě bude cítit déšť.

TAG: In my bag

18. ledna 2013 v 22:05 | Haily |  Nástěnka
Tento tag jsem již jednou zpracovala, ale bylo to kreslenou formou (zde). S odstupem několika měsíců jsem se rozhodla, že ho zpracuji ještě jednou a to formou, jakou by asi měl mít. Toto je obsah mé tašky ve všedních dnech, konkrétně pondělí 14. ledna. Své sešity, desky a kvatna papírů, jsem se rozhodla nefotit, ačkoliv některé z mých sešitů jsou opravdu moc pěkné (určitě je všichni znáte, květinové sešity od Pignature). Popravdě mi zde chybí mokrý deštník, pouzdro na circle lenses a klíče. Ale je to jedno, že? n_n

Jinak nová kniha od Murakamiho (1Q84) je skvělá! A noste čepice, jinak vám vypadají vlasy!

kočičí čepice (H&M), mnohobarevná propiska a linery, 1Q84 (Haruki Murakami), kosmetika, krém na ruce, Blackberry, doklady a peněženka

knížky II.

5. ledna 2013 v 17:56 | Haily |  Nástěnka
Poslední dobou jsem přečetla hned několik knížek, některé ne poprvé a některé byly naprostou novinkou. Ačkoliv nejsem žádný literární kritik ani člověk nadaný psaním recenzí, rozhodla jsem se, že Vám jich pár přiblížím. Určitě některé znáte, mně se osobně moc líbily, tak snad zaujmou i Vás! ♥ (první část zde)

1. KAFKA NA POBŘEŽÍ (Haruki Murakami)
Kouzlu Murakamiho jsem naprosto propadla po přečtení Norského dřeva, takže se ani není čemu divit, že jsem si ještě před Vánoci musela nutně půjčit nějaké jeho další dílo. Nakonec jsem si vybrala právě Kafku na pobřeží, jelikož mi bylo známo, že je asi nejčtenější a hřála mě myšlenka, že si budu moct s někým popovídat. Nechci rozebírat děj, je natolik komplikovaný (a přesto nakonec vůbec), že bych se v té velké touze zdělit vám toho nejvíc, sama zamotala do svých myšlenek. Také bych ráda řekla, že při své bojácné povaze a velké fantazii, nebylo nouze o noční chvilky, kdy mě uchvátil takový ten zvláštní pocit přemýšlení, který překypuje v strach. Avšak tato knížka za to stále stojí!

2. VELKÝ GATSBY (Francis Scott Fitzgerald)
Velkého Gatsbyho zná pravděpodobně každý, hlavně když zanedlouho bude i nová filmová verze. Vztah k této knize jsem si budovala dlouho a nemůžu říct, že mne bavila hned od první stránky. Například teď ani trochu netuším, jak bych vám ji přiblížila tak, aby mohla zaujmout, ale také tak, abych nevyzradila děj. Nicméně jako kniha o americkém snu je doopravdy dobrá a i ten pocit nespravedlnosti, co se vás možná zmocní po přečtení, je nakonec správný.

3. THE BEST OF SHERLOCK HOLMES (Sir Arthur Conan Doyle)
Zcela povrchne mě tato kniha zaujala svým malinkým tvarem, krásným obalem a stránkami, které jsou po krajích zlatavé. Patřím mezi velké fanoušky Sherlocka Holmese a konečně jsem se dočkala okamžiku, kdy jsem si soubor několika povídek mohla pořídit i domů. Vesměs zde nenajdete nic nového, pokud povídky o Sherlockovi a jeho věrném doktorovi znáte, ale co například mě hodně zaujalo, byla jazyková úroveň této knihy (mám ji v angličtině). Není to ale vůbec na škodu, znám teď zase o něco víc anglických přirovnání a přísloví.

4. JAKUB A JEHO PÁN (Milan Kundera)
Upřímně řečeno, českou literaturu téměř nevyhledávám, ačkoliv s ní nemám žádný problém, zkrátka jsem nikdy neměla moc velké potřeby ji číst. O to víc mě pak překvapí, když mě nějaká kniha naprosto pohltí. Tak se stalo mimochodem i s Nerudou. Tato kniha Kundery mě sice nepohltila, ale byla velice zajímavá a pokud hledáte nějakou českou divadelní hru, doporučila bych vám tuhle.

5. TRILOGIE JEHO TEMNÉ ESENCE (Philip Pullman)
Tahle trilogie je přesně to, proč jsem do tohoto článku vůbec pouštěla. Miluji ji, jinak se to říct snad už ani nedá. První díl se jmenuje Zlatý kompas a byl i zfilmovám (bohužel jsem film neviděla). Další díly se jmenují Jedinečný nůž a Jantarové kukátko. Těžko se mi nyní bude vysvětlovat, že ačkoliv vám první díl bude připomínat napínavé dětské fantasy, které má sice co řici, ale i přes tlouštku knihy to nestíhá, další díly, primárně ten poslední, jsou naprosto jiné, dospělé, ale přesto jsou v naprosté harmonii. Možná bych tento vývoj přirovnala k obřímu rozdílu mezi prvním a sedmým dílem Harryho Pottera, které k sobě neodmyslitelně patří, ale styl i poselství obou knih leží v naprosto jiných rovinách.
Příběh vypráví o děvčátku Lyře se Zlatým kompasem, o Willovi s Jedinečným nožem, o doktorce Mary s Jantarovým kukátkem, o andělech, o lásce, o severu a ledích medvědech, o kuráži a odvaze, o lodích a vzducholodích, o našem světě, o jiném světě a také o světech, kde je součást vaší duše váš nejmilejší daemon.

6. HOWL'S MOVING CASTLE (Diana Wynne Jones)
Původně jsem plánovala psát jen o pěti knihách, ale jelikož jsem se dnes pustila do sepisování book review na tuto knihu, nevidím důvod, proč ji nepřidat i sem. Pokud jste kdy byli (nebo jste) fanoušky anime a japonských filmů, jistě jste zrpávy o proslulém Ghibli studiu a panu Miyazakim nemohli přeslechnout. Jeden z jeho filmů, možná ne nejznámější, ale také dost známý (jinak také můj oblíbený), nese stejné jméno jako tato kniha a ano, je tímto dílem inspirován. Pokud vás zajímá rozšířený příběh o Sophie a Howlovi, pokud rádi čtete a rádi poznáte více míst a postav, tahle kniha je ideální. Mimochodem má ještě další dva díly a první díl vyšel již i v češtině (ale o kvalitě překladu bohužel nevím).

Pokud jste dočetli až sem, tak z vás mám velkou radost! Doufám, že alespoň někoho jsem navnadila, aby si při příští cestě do knihovny nějakou tu knihu zapůjčil, pokud ne, omlouvám se za vaši ztrátu času (ale to už byste tohle stejně nečetli). Pokud máte zájem, napište mi do komentářů váš názor nebo tipy na další knihy! n_n