Září 2012

bianco

24. září 2012 v 19:49 | Haily |  Příběhy
V malém klubu osvětleném sta tisíci čajových svíček, moři lampionů a drobnými světélky, se linuly kouřové křivky položených cigaret až ke stropu. Obloha byla plná hvězd, které líně tančily po nezbedných vlnách temného moře, vzduch byl teplý, nasládlý vůní exotického ovoce a květin s příměsí vůně kouře, máty a snad i špetkou alkoholu. Ženy a muži tančili, živá kapela hrála rytmické kubánské skladby salsy a mamba, kapky studeného potu stékaly po čelech, led chrastil ve vysokých sklenicích. Postarší muži seděli v bílých košilých u několika kulatých stolků, kouřili doutníky a za bujarého smíchu házely své pomačkané karty na hromadu uprostřed stolu. Jedna žena zrovna procházela kolem třímaje v ruce sklenici s barevným deštníčkem.

Tančila vedle malé terasy, co vedla na pláž plnou oblázků. Bosé nohy kreslily obrzace do světlých zrníček písku, vlasy byly rozevláte s několika připnutými růžemi, hlava zakloněná, jako kdyby chtěla sledovat třpytící se nebe, ale oči byly zavřené. Bílé šaty se vlnily při každém jejím pohybu a štíhlé paže opisovaly každý pohyb těla.

Ani jeden její pohyb nebyl špatně. Všechno sedělo, všechno bylo harmonické, přesné, klidné, ale přesto velmi chaotické. Jako kdyby její řád spočíval v chaosů ladných pohybů.

Sledoval ji dlouho. Sledoval ji, když se bavila a v očích ji tančily plamínky pobavení a smíchu, když se smála nad orosenou sklenicí mátového nápoje s třtinovým cukrem, sledoval ji, když si rozpustila dlouhé tmavé vlasy, které měla sepnuté rudými růžemi, a jak si tytéž růže nasledně do vodopádu lesklých vlasů pečlivě urovnala. Sledoval, jak jeden plátek rudé květiny spadl na zem, jak si pramen vlasů strčila za ucho, když se nakláněla nad tělnatým zpěvákem kapely a horlivě mu něco šeptala do ucha. Také ji sledoval, když si vyzula zlatavé boty s řemínky a také když zasněně hleděla na horizont.

Nikdy k ní nepromluvil, neznal její jméno a znát ho ani nechtěl. Sledoval ji vždy až dlouho do hluboké noci, dokud najednou nezmizela jako většina dalších hostů. Věděl, že se vrátí, stejně jako další, a také věděl, že ji i příště bude bedlivě sledovat, dokud její hravé plamínky nevyhasnou, dodkud její smích přestane zvonit, dokud si vítr nepřestane hrát s jejími vlasy.

Snad dokud ji jednou neosloví.

V ruce třímal plátek rudé řůže a odcházel k přístavům, kde rybáři již rovnali své sítě a chystali se vylodit.

muškáty a dopis z Paříže

24. září 2012 v 16:46 | Haily |  Deník
Ťapkáte domů v kožených oxfordkách, ve kterých vám vznikla dvě malinkatá moře, jak jste se snažili přeskočit kaluž. Vaše brašna vypadá, že zanedlouho povolí ve všech, spustí lavinu knih na špinavou zem a nevinně nechá rozletět stoh bělostných papírů všude po ulici. Konce stuhy z červené mašle uvázané ve vašich vlasech za vámi vlají, stejně tak jako vaše vlasy, které jste si ráno pracně česali. Obloha je zatažená a zanedlouho bude jistě pršet. Jdete ulicí a počítáte okna, vekteré kvetou rudé muškáty.

A pak přišel ten nejstilovější dopis z Paříže. ♥

krásný, že?

studytime&breaks

15. září 2012 v 15:45 | Haily |  Deník
Jak si krátím chvilky během studia starověkého práva? Vytvářím outfity na polyvore (po roce se k tomu opět vracím), nadepisuji obálky, čtu Velkého Gatsbyho, hladím si Princovi kočky a kombinuji různé druhy čaje za poslechu vtipné hudby z minulého století.
Ale podzim za to všechno stojí, ne? ♥

a přece moc

5. září 2012 v 18:20 | Haily |  Deník
Dnes nastal mnou tolik obávaný den a nakonec ani nebyl tak špatný. Jen, víte, nějak už nevěřím, že jsem ve škole teprve tři dny, protože mám pocit, že jsem se musela učit víc než kdy jindy. A ještě mnohem víc mě čeká, ale dnes mám takový ten pocit, co vám říká, že to zvládnete. Že zvládnu všechny své semináře (dějepis, latina, stát a právo), že budu mít čas chodit na kreslení, že budu mít i čas kreslit doma, že budu mít čas na kamarády a na Prince, že Halloween a Vánoce budou hezké, a že tu budou co nevidět...

V pondělí se chystám ochutnat apple crumble latté. Tedy pochybuji, že se to stane mým oblíbeným nápojem, hlavně protože jablka mi sedí spíše k Vánocům, ale tak proč ne. Zajímá mě to a už jsem stejně celé věky neseděla v těch velkých smaragdových křeslech a neposlouchala ten podivný hudební repertoár.

Kavárny jsou plné tajemství. Dnes jsem například prošla kolem jedné naprosto nenápadné, která byla plná knih o východních náboženství.

Ikdyž jsem unavená, mám pocit, že se všechno vrátilo do starých kolejí. Je to divné, že?

dnes odpoledne jsme s Berym a Re byli v cukrárně St. Tropéz! makronky a můj fluffy cheesecake! ♥

Mějte se hezky!

šest ráno

3. září 2012 v 6:06 | Haily |  Deník
Je šest ráno? Mělo by být, moje hodiny uakzují přesně šest. Ale než tento článek dopíšu, bude již jistě pár minut po šesté, ne-li čtvrt na sedm!

Přišel i tento den, ten první školní. Takhle z kraje září naštěstí již skoro poslední. Ale vlastně mi to nevadí. Mám šílené obavy z letošního učiva, ale nějak se těším. Však mi moji přátelé často tvrdí, že jim velmi připomínám nejlepší kamarádku Harryho Pottera. Samozřejmě já s tím nesouhlasím a samozřejmě tohle nebylo to, proč jsem se rozhodla začít psát článek takhle brzy ráno.

Zavzpomínala jsem se. Pamatujete si svůj první školní den? Myslím tím hlavně první třídu, ale také každý nový den na nové škole. Moje první dny jsou zatím jenom čtyři a doufám, že pak již přijde jen první den na vysoké škole nebo první den v práci.

Vidím to jako včera, kdy jsem porpvé šla na své gymnázium. Byla jsem vystrašená a nervózní. Dokonce si pamatuji i to, co jsem měla na sobě (černé kraťasy, bílý svetr, červenou tašku a černé plátěné tenisky)! Dnes tam jdu také, a má jediná starost je, zda si koupím ráno kávu a pokud ano, tak kde, jelikož cestou mám Costu, Cross Café i Starbucks. Vidíte? Je to hloupé, ale rozhodně víc uklidňující než roztřesená kolena při vstupu do budovy.

Užijte si dnešek! ♥ Asi mi ujede autobus.


PS: Proč vlastně také nemáme ty sladké japonské školní uniformy!?

PPS: Mám ty nejkrásnější sešity, hoho!

She & Him - Rockin' Around The Christmas

1. září 2012 v 22:12 | Haily |  Poslouchané
První letošní koleda zde na blogu (tedy myslím)! Někdy na konci července jsem si pouštěla Let it snow, a jak jsme si včera s Temi ujasnily - přišel čas pouštění koled! Dnešní je cover vezre Rockin' Around the Christmas Tree od She & Him, kde zpívá Zooey (Summer z 500 days of Summer). Zní to docela šedesátkově, že? ❄


Příběhy z vysokého domu: Cukřenka a mraky

1. září 2012 v 12:18 | Haily |  Příběhy
Poté přišel podzim a svět se zbarvil do zlatova. (pokračování Letadel, snad se vám zalíbí)