Duben 2012

lektvary a zaječí rodinka

23. dubna 2012 v 11:20 | Haily |  Deník
Dnešní den je velice speciální. Vlastně vůbec ne, protože v mém měřítku by každý den mohl být speciálním. Dnes je však obloha azurově modrá a plují po ní huňatí beránci, kteří vrhají roztomilé obrazce stínu na zelená pole. Ah! Na poli stojí zajíc. A další! A mládě! Avšak naše auto uhání po vozovce dál, až projede zatáčkou i kolem našeho domu kousek od pole a já vidím ve svém otevřeném okně pohupující se princeznovské závěsy. Starorůžovo-zlaté. Zaječí rodinka je pryč.

Máma mne brzo ráno vezla k lékaři a nyní se pustila do freshjuice velkovýroby. Ta vlastně trvá už od včerejšího dne, kdy se rozhodla udělat pomerančovo-grepový džus. Dnes tu mám na stole velkou sklenici jahodového s pomerančem a banánem, chutná výtečně. Teším se na léto, až budu sedět na zahradě s knížkou a budu pít různé mixy těchto džusů.

Také jsem propadla stránce Pottermore. Byla jsem velice zvědavá, kam mě Moudrý klobouk zařadí. Vlastně jsem tipovala Zmijozel a kdyby ten nevyšel, tak Nebelvír. Ale test jsem (na rozdíl od jiných) vyplnila zcela upřímně a dostala jsem se do Havraspáru. Nakonec mám ale pocit, že to i sedí, stejně jako sedí kolej u většiny mých přátel na Pottermore. Upozorňuji - pouze většiny. Nicméně hrozně mě baví vařit lektvary, ale nejradši bych byla, kdyby existovala hodina Bylinkářství (která by s druhým dílem mohla vlastně přijít!) a Dějiny čar a kouzel.

Pokud máte na Pottermore účet a chcete si mě přidat, tak napiště! n_n

China | Beijing- Shanghai

16. dubna 2012 v 19:16 | Haily |  Travel
Deštivá Praha mě přívětivě přivinula do své mokré náruče, hned jak jsem přistála na letišti Ruzyně. Vzduch byl chladný a čistý. Voněl deštěm, voněl Prahou. Voněl mokrým asfaltem i mokrým listím, které déšťové kapky tak pilně čistily na stromech. Jezdilo už jen několik málo aut, převážně žlutých taxíků, přesně takových, jako ve kterém jsem seděla i já.

Chybělo mi to. Chyběla mi Praha, vůně našeho domů, měkká postel, moje knihy i okno do zahrady. Ale i přesto - miluju cestování.

Nechystám se psát žádný vyčerpávající report, chci však říct, že Čína byla nádherná a bude to jedna z mých úžasný vzpomínek, kterých už mám beztak spousty. Ale těch nikdy není málo, že?

Temple of Heaven, Beijing

V Číně jsem trávila dohromady 10 dní, z toho 4 v Pekingu a dalších 6 v Šanghaji. Do Pekingu jsme letěli s přestupem v Moskvě a jak bývají přestupy stresující, tak tento nebyl jiný a to jsem ještě ani netušila, jaká bude cesta zpět. Později nás pak čekal let další, a to mezi Pekingem a Šanghají, což nejrychlejší i nejsnadnější forma dorpavy mezi těmito metropolemi. Zpáteční cesta z Šanghaje byla opět přes Moskvu a ztracené kufry byly skoro to nejmenší, co se nám mohlo stát. Ale nechci tu kritizovat různá letiště, chápu, že je to nesmírně náročné starat se o několik tisíc lidí, co tam přes den projde.

Summer Palace, Beijing

Peking je rušné a mám-li být uřpímná, tak i nesmírně špinavé velkoměsto a ne, nelíbilo se mi tam. NIcméně zůstat tam pár dní za to opravdu stálo, protože přece jen se tam nachází několik úžasných památek a staveb. Za sebe můžu doporučit Zakázané město (Forbidden City), Letní palác (Summer Palace) a Chrám nebes (Temple of Heaven), z nichž byl mým absolutním favoritem Palác, protože měl krásný park a jezírko. A nebylo tam tolik lidí. Uff.

Jeden den jsme si vyhradili na Velkou čínskou zeď, kam nás jako na jediné místo doprovázela průvodkyně, což také vřele doporučuji, protože netuším, jak bychom se tam dokázali dopravit sami bez pomoci (asi nejsme až takoví dobrodruzi jak jsem si mysleli). Celé průvodcování jsem si registrovali přes internet a spočívalo to v anglicky mluvící slečně a řidiči s jeepem. Cesta utekla příjemných povídáním si o našich kulturách a opravdu za to stojí projít zeď s místním, protože znají ty nejlepší úseky (a dolů jsme mohly jet BOBEM!!). Cestou zpátky jsem se v centru stavili u Olympijských stadionů.

Shanghai

Když jsme se přesunuli do Šanghaje, nestačila jsem zírat. Nějak takhle jsem si totiž Čínu vždycky představovala - technika, moderní budovy, UV světla, futuristická architektura. A toho se v Pekingu úplně nedočkáte.

Samotné město je obrovským zážitkem a skvělý přechodem mezi moderními budovami a buddhistickými chrámy (těch jsme navštívili několik a nemusíte je ani hledat, jsou všude). Určitě za to stojí vyjet si do nejvyššího patra Word Financial center a koukat na úžasné panorama města.

My jsme za každou cenu chtěli vidět pandy a byl nám místo místí zoo doporučen Wild Animal Park, který byl téměř poloprázdný, co se návštěvníků týče, ale o to lepší. Skvělým zážitkem byly i Zahrady Yu/Yuyuan (Yuyuan Garden), což je série chrámů, zahrad, jezírek a mostíků. Jeden den jsme zajeli do Konfuciánského chrámu, který byl zase překvapivě úplně prázdný, zato ale s úžasnou zahradou.

Morning Shanghai

Confucian Temple, Shanghai

Pandy ve Wild Animal Parku