Originalitu, prosím.

20. dubna 2011 v 15:45 | Haily |  Überlegung
Vždycky se najde něco, co Vaši hrdost natolik urazí, že o tom napíšete článek plný slovních obratů a šifer, které rozlušetí jen lidí, kteří umějí číst mezi řádky, nebo právě ten, na jehož blbost je článek reakcí.

Dnešním tématem je originalita, nechci odbočovat tímto k oblékání, ale k originalitě v zájmech a povahách. Znám nespočitatelné množství lidí, co se považují za originální, ale ty opravdu originální bych spočítala na prstech jedné ruky, dobrá možná bych zapojila obě ruce, možná i nohy, ale víc ne. Já si nepřijdu jako člověk, kterého by měl někdo napodobovat nebo třeba obdivovat, nic jsem v životě nedokázala, extrémně chytrá taky nejsem, jsem jenom normální obyvatel této planety. O to víc mě dokáže naštvat, když mě někdy začne napodobovat, protože vlastě, proč to dělá? Najednou má ten daný člověk stejné názory. Používá stejná slovní spojení, stejné obraty a věty. Proč? Když se snažíte nějak naznačit, že Vám to moc nevyhovuje, ta osoba se začne stavět na Vaši stranu a uklidňovat Vás, že takoví lidi jsou hlupáci a Vás jenom napadne to vážně neví, že dělá to samé? Nebo to ví moc dobře a je to jen nějaký trik? Možná za to nemůže a jen já tu moc ovlivňuji své okolí? Jenže pak přijde další podraz, když daná osoba začne mít stejné zájmy a koníčky. Zájmy může mít každý jaký chce, tomu se přece nedá bránit. Ale je tak hrozné, když víte, že ten člověk dřív takové zájmy ani neměl, ani ho to nezajímalo, co víc, považoval to za pitomosti, ale najednou, se všude vychloubá svými novými hobbies. A pak jen znechuceně čekáte, kdy ta osoba, začne vypadat stejně jako Vy a uvědomujete si bolest, že jste právě ztratili kamaráda, že cítíte zradu. Nakonec dostanete paranoický záchvat, že Vaše kopie je lepší než Vy, že ji lidé mají rádi a že pro někoho jste právě Vy špatná kopie oné kopie.

Avšak ne vždycky je to takový děs. Například jedna moje bývalá spolužačka ze základní školy právě objevila lookbook.nu, bravo, tleskám. I bez ironie je to celkem legrační, ne protože to objevila, samozřejmě, že ne, ale protože začala ty chudák lidi napodobovat. Takový lidé vždycky budou a mne to bude vždycky tak trochu štvát. Inspirace je hrozně fajn věc, ale okopírovat něčí look je hrozně ubohé, ještě když se uklidňjete myšlenkou, že na to nikdy nepřijde, vy jste přece z ČR, kde vládne módní peklo (tohle označení je teda taky pěkně trapné, abyste se všichni nepoto, jak je Česko špatné) a temten stylový člověk je z dalekých břehů USA! Budu vlastně za hvězdu! Tak to tedy gratuluju, děvčata, na faleš přijde většina (i hloupých) lidí.

Netýká se to jen oblečení. Týká se to vlastně úplně všeho. Jste umělec a hezky kreslíte? Ukážete to přátelům, dáte to na internet a najednou jeden z vašich kamarádů začne kreslit nachlup stejně, štve Vás to? Mně se tohle tedy ještě nikdy nestalo, ale asi by mě to štvalo. Máte originální nápady, ale pokaždé, když je vyzradíte, během několika dnů už vůbec nevypadají tak originálně? Nevěřím Vám, že Vás to ani trochu neštve. Dobře, možné je lichotivé, že se někomu vaše nápady/kreace/výtvory tak moc líbí, ale není lepší někoho spíše inspirovat než ho nechat běžet s Vaším nápadem?

Vlastně netuším, proč mě to tak štve, jsem asi trochu přecitlivelá a rozhodilo mě ráno vidět v metru tři naprosto stejně oblečené slečny. Jako trojčata. Vlastně není špatné, když se rozroste nějaký trend, hlavně když je to dobrý trend, ale když to má už opravdu každý, je to trochu annoying. Třeba raybany, někdo je umí nosit i dnes a na někom vypadá prostě hloupě. Proč? Protože u nekterých lidí prostě jde vidět, že to k nim nepatří. Ale najdou se i vyjímky, kdy stejnost nevadí, například jsem fanoušek OTT sweet lolit, které vypadají taky naklonovaně.

Tohle téma je šíleně spekulativní. Vůbec o tom nepřemýšlejte, jděte ven, je hezky~
totoro
tak trochu netématický Totoro o_o
 


2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Kei Kei | 20. dubna 2011 v 16:18 | Reagovat

Běž se opalovat, tohle nemá smysl řešit, lidi sou hloupí a hloupí zůstanou. :-D  A tohle byla hnusná masa textu, zničila jsi mi určitě pár mozkových buněk tím, že sem si to přečet a chvilku se zamyslel :-(

2 akira akira | Web | 28. dubna 2011 v 4:51 | Reagovat

(... nečti to. :DD)

„Dad, let's say you have an identity you don't even like. But even though you don't like this identity, somebody suddenly comes along and steals it from you.“
„And you're upset. You've earned that resentment, it's your right.“
„Well, it's more like ... You didn't want this identity, but if they take it away ... You've got nothing. What do you do?“

Moc si toho nevšímej; je to jen seriálový rozhovor dcery s jejím taťkou o tom, co se stane, když se jí její sestra po mnoha letech hluboké distance začne naoko podobat. Nechci tím říct nic extra; prostě jsem si na to jenom vzpomněl, když jsem četl tvůj článek. Protože mi přijde, že její situace se snad možná v něčem podobá té tvé. Víš, jak to nakonec skončilo? Daria, ta, která říká, že když vezmou její identitu, nezbyde jí zhola nic, celou situaci vyřeší tak, že se nakrátko začne oblékat a chovat přesně jako její sestra Quinn, která ji napodobuje, a to Quinn prostě nakopne k tomu, aby se vrátila ke svojí staré identitě. Konec dobrý, všechno dobré.
(Uhm, hlavně si nemysli, že to je nějaká hlubokomyslná show. Z většinové části je to čistej sarkasmus. - „Dressing in black IS a fashing statement. It's deep, it's meaningful, AND it's slenderizing.“)

... Chci říct, víš, nemyslím si, že by ses měla nějak zabývat - klony. Jasně, v dnešní době, kdy v našich končinách děti můžou mít všechno, to občas opravdu vypadá jako na běžícím páse, továrna na demenci. Jenomže jak sama říkáš, na někoho prostě sedí i to, co nosí kopa ostatních, ovšem k někomu zkrátka ne. Ale koho zajímá fake, kdo se na ně ohlíží? Lidé budou vždycky nějací. Chápu, že se určitě do jisté míry zajímáš o to, co si myslí, čím se řídí a co říkají, to ti nemůžu brát, (..a samozřejmě taky nikomu nemůžu doporučovat svůj postoj totální ignorance ke všemu, co mi nestojí za to, abych se tím zabýval, d'oh o_x) ale v každém případě si myslím, že není nutné to nějak přehnaně řešit, a už vůbec ne se nad tím rozčilovat. Jen ať si děti hrají, protože když budou neustále kopírovat své slavné vzory, budou to oni, komu to uškodí, a co na tom; jestliže se tím ale budeš užírat ty, bude to tak špatně.

Mohl bych říct ještě to, že ne pokaždé, když tě někdo začne napodobovat, musí tomu tak být nutně kvůli tomu, že by ti tak chtěl nějakým způsobem uškodit. Občas třeba prostě jen někoho zaujmeš, začne se mu líbit tvůj styl, tvoje (..hm, jazykový problém) - attitude. A když se ti pak začne v něčem podobat, ... třeba to tak ani nemusí být kvůli tomu, že by se jako ty choval vědomě. Třeba takový člověk jen obdivuje něco na tobě, a nemyslí tím nic zlého. Nemůžu ale posoudit tvoji konkrétní situaci, a hlavně – na to bys přeci přišla sama.

A na co z té hromady řádků, které tu nechávám, vlastně ne?
Opravdu se omlouvám, že ti tu takhle spamuju.

3 Peth Peth | Web | 28. dubna 2011 v 20:56 | Reagovat

čistě teoreticky je Totoro taky nepůvodní :) já osobně v něm vidím jakýsi Alice in Wonderland :D ale asi je to jen můj dojem :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.