na Blog.cz

Další skvělá od Lany.. líbí?

Tenhle školní týden byl tak divní. Až mě skoro vydeprimovalo to, že nic neděláme. Klid před bouří, moc dobře to vím, ale stejně mě ten klid nějak netěšil. Ale to je jedno, příští pololetí musím vážně zabrat.. kéž by to šlo. But keep calm and carry on.

Symfonie č.9, e-moll, op. 95. Z Nového světa. Dvořák.

Stojíte na zastávce, je pozdní večer a neonové reklamy září do tmy. Hraje vám Dvořák, Novosvětská. A víte co? Ono se to k sobě nějakým zvlášním způsobem i hodí. Světla aut, tma, svítící reklamy, nápisy, déšť, dešníky, unavení lidé a špinavý sníh na silnici.

Nastoupíte do autobusu a naproti vám si sedá starý pán. Všimnete si, že se dívá někam za vás a tak hezky se usmívá. V očích mu září něha a radost. Zajímavý pán. Otočíte se a uvidíte sotva 10 letého chlapce spechajícího za svým (asi) dědečkem. Usmějete se jak nejlépe umíte a nabídnete chlapci své místo, avšak starý pán vás okamžitě zarazí, chlapce si bere na klín a nechává ho tiše vyprávět o dětských zážitcích. Naslouchá sice, avšak.. sleduje mě, moc dobře to vím. Neviděl snad ještě slušně vychované děvče? Zasněne se dívám z okna.

Beztak si myslíte, že jsem beznadějně zamilovaná. Ne, že by tomu tak nebylo, ale já si zrovna plánuji, jak o Vás dnes večer napíšu do článku, starý pane, nyní žádná láska! Však láska to možná ale je, víte proč? Protože ta láska zářící z vašich očí mě neskutečně zaujala, potěšila, fascinovala.. a možná jen - dostala.

Vystoupíte na své zastávce, mrknete skrz velkou železnou bránu na mihotající se červená světýlka na hřbitově, jdete pomalu domů, a když vám přes cestu přeběhne vyplašená černá kočka, napadne vás, zda-li budete muset čelit nějakému neštěstí. Však proč by? Spíš chudák nešťastná kočka, v téhle zimě běhat venku..

Jdete dál, čvacht, čvacht, čvacht a zdálky slyšíte vlak. Řeporyjský express.

Čvachty, čvachty, čvacht.