na Blog.cz

Není tak úplně na škodu si zavzpomínat na ty časy, kdy byla takhle pohádka má absolutně nejoblíbenější! Vlatně pohádky jsem milovala všechny, ale v téhle byly tak super písnikčy! Snad si někdy najdu čas se na ni opět podívat. n_n

tak neblázni a seď!

Vůbec to není tím, že bych se měla špatně, nebo že by venku byla šílená zima a brzy se stmívalo.. někdy mám prostě jen pocit, že jestli neodjedu někam velmi daleko, někam k moři či k oceánu, někam, kde je na pláží bílý jemný písek a nebe je azurově modré.. tak se asi ponořím do hluboké deprese. Samozřejmě je to jen pocit, který časem zmizí. Ale jen si představte, jak vám teplý vítr cuchá vlasy, až vám téměř ulítne váš slaměný klobouk a zvedá vám neposedné bílé šaty, které odkrývají opálené nohy. Nebo jak za teplé noci na terase upíjíte vychlazený kokosový milkshake a zíráte na pobřeží a na nekonečnou vodu. Na hvězdy, pro které je temná hladina zrcadlem. Ráno se dívat při snídani, jak plachetnice plují někam dál. Být někde jinde, kde jsou na vás všichni milí a nikdo vás nezná..

Nicméně, stačil by jen týden, dva. Vlastně ani nemám moc ráda slunce, ale zrovna teď bych na nějaký karibský ostrov hrozně ráda jela.